Dyshidrotický ekzém: jak poznat puchýřky na rukou a co s nimi dělat

Objevují se vám na rukou a chodidlech svědivé, vodnaté puchýřky? Dost možná se jedná o dishydrotický ekzém, zánětlivé onemocnění kůže kterým trpí necelé procento populace.

Co je dyshidrotický ekzém a jak probíhá?

Narozdíl od atopického ekzému, který se projevuje suchou zarudlou kůží, tvoří dyshydrotický ekzém hluboké puchýřky naplněné tekutinou. Ty jsou zpravidla umístěny na dlaních, mezi prsty a na ploskách nohou.

Výsev těchto podkožních puchýřku, odborně nazývaných vezikuly, probíhá v intervalech, jejichž délka je individuální. Bolestivé puchýřky můžou přetrvávat i týdny, než se začnou hojit. Při hojení se kůže začne vysušovat, což způsobí její začervenání a loupání.

Časem se dishydrotický ekzém může rozvinout v chronickou dermatitidu rukou či nohou, která s sebou nese další příznaky jako změny barvy nehtů, ztvrdnutí kůže a praskliny v kůži.

Proč dishydrotický ekzém vzniká?

V současnosti není známá jednoznačná příčina. Aktuální poznatky ale poukazují na několik faktorů jako na možné spouštěče.

První z nich vás asi nepřekvapí: stres. Tento faktor, který ovlivňuje řadu nejen dermatologických obtíží, může spouštět i právě dishydrotický ekzém.

Na vině může být i imunitní systém. Nejčastějším původcem jeho oslabení je nedostatek nutrientů, typicky bílkovin, zinku, selenu či vitamínu D. Pokud máte podezření, že je váš imunitní systém oslabený, zvažte krevní testy, které vám ukáží hladinu těchto látek v krvi.

Další možnou příčinou je narušená kožní bariéra, zvlášť pokud vnímáte, že změny počasí ovlivňují vaše onemocnění. Na kožní bariéru ale kromě externích vlivů jako extrémní teploty má vliv i péče o pleť: přílišná exfoliace či kyseliny ve vašich kosmetických produktech.

Pozor také na kontakt s iritanty, jako prací prostředky, dezinfekce či gumové rukavice.

nadměrné pocení či genetické predispozice.

Pokud vnímáte změny během menstruačního cyklu, v těhotenství nebo během kojení, bude původ možná hormonální.

Vzhledem k velkému množství možných původců je třeba pozorně sledovat průběh onemocnění k odhalení souvislostí.

Možnosti léčby a domácí péče

Základem domácí péče je pravidelné promazávání pokožky neparfemovanými mastmi nebo hutými krémy, které pomáhají obnovovat kožní bariéru a zmírňovat vysušení.

Při výraznějším zánětu může lékař doporučit lokální protizánětlivou léčbu. U závažnějších nebo opakujících se projevů připadají v úvahu i další postupy, například fototerapie; jejich vhodnost vždy posuzuje dermatolog individuálně.

Součástí domácí péče je také omezení kontaktu s možnými dráždivými látkami. Ruce je vhodné omývat vlažnou vodou a šetrným neparfemovaným přípravkem, po každém umytí je jemně osušit a promazat. Při práci s vodou, čisticími prostředky nebo chemikáliemi pomáhají ochranné rukavice, ideálně s bavlněnou vrstvou. Zhoršení mohou u některých lidí podporovat také teplo, pocení, stres nebo kontakt s určitými kovy a dalšími alergeny.

Puchýřky se nedoporučuje propichovat ani strhávat. Narušená pokožka je náchylnější k podráždění a druhotné infekci. Pokud si nejste jistí příčinou obtíží, není vhodné nasazovat léčbu pouze podle fotografie nebo internetového návodu – podobně mohou vypadat například plísňové infekce, kontaktní dermatitida nebo některé formy lupénky.

Kdy navštívit dermatologa

Vyšetření dermatologem je vhodné už při prvním výsevu nejasných puchýřků, zejména pokud není jisté, zda jde skutečně o dyshidrotický ekzém. Objednejte se také tehdy, když se projevy opakovaně vracejí, rozšiřují se, výrazně svědí nebo bolí, narušují spánek či běžné fungování nebo se nelepší ani při šetrné domácí péči.

Lékařské vyšetření neodkládejte, pokud se objeví žlutý či zelený sekret, žlutohnědé krusty, narůstající bolest, otok, teplo nebo šířící se zarudnutí. Tyto změny mohou upozorňovat na druhotnou infekci. Rychlé zhodnocení je důležité také při horečce nebo celkovém zhoršení zdravotního stavu. Dermatolog může potvrdit diagnózu, vyloučit jiná kožní onemocnění a podle aktuálního nálezu doporučit vhodný léčebný postup.

Objednejte se ještě dnes na konzultaci do Derma Medical Clinic.

FAQ

Jak poznat dyshidrotický ekzém?

Dyshidrotický ekzém se obvykle projevuje drobnými, hluboko uloženými puchýřky naplněnými tekutinou. Nejčastěji vznikají na dlaních, po stranách prstů, na chodidlech nebo prstech nohou. Výsevu může předcházet intenzivní svědění, pálení či brnění. Puchýřky zpravidla během několika týdnů ustoupí, pokožka se však následně může olupovat, vysušovat a bolestivě praskat. Podobné projevy mohou mít i jiná kožní onemocnění, proto je při prvním nebo neobvyklém výsevu vhodné dermatologické vyšetření.

Co pomáhá na dyshidrotický ekzém doma?

Domácí péče o dyshidrotický ekzém spočívá především v ochraně kožní bariéry a omezení dráždivých vlivů. Pokožku je vhodné omývat vlažnou vodou, používat šetrné neparfemované přípravky a pravidelně ji promazávat hutným krémem nebo mastí. Při kontaktu s vodou a čisticími prostředky mohou pomoci ochranné rukavice s bavlněnou vrstvou. Puchýřky nepropichujte a snažte se je neškrábat. Domácí péče může zmírnit obtíže, nenahrazuje však léčbu doporučenou dermatologem.

Co mohou znamenat malé vodnaté puchýřky na rukou?

Malé vodnaté puchýřky na rukou mohou být projevem dyshidrotického ekzému, zvláště pokud výrazně svědí a objevují se na dlaních nebo po stranách prstů. Stejné nebo podobné změny ale může způsobit také kontaktní dermatitida, plísňová infekce, svrab či některé formy lupénky. Diagnózu proto nelze spolehlivě určit pouze podle vzhledu nebo fotografie. Vyšetření je vhodné zejména tehdy, když se puchýřky vracejí, šíří, bolí nebo se objevuje mokvání, hnis či krusty.

Jak se dyshidrotický ekzém léčí?

Léčba dyshidrotického ekzému se volí podle rozsahu a závažnosti obtíží. Jejím základem bývá pravidelné používání neparfemovaných emolienčních přípravků, které pomáhají obnovovat kožní bariéru. Při aktivním zánětu může dermatolog předepsat lokální protizánětlivou léčbu. U závažných, dlouhodobých nebo opakujících se projevů lze po odborném posouzení zvážit fototerapii nebo další léčebné postupy. Pokud se přidá bakteriální či plísňová infekce, vyžaduje samostatnou cílenou léčbu.